Hlavní strana » Autoři » Linda Goodmanová - Fyzická nesmrtelnost » Stárnutí

Košík:
Celkem za:

     

Stárnutí

Dříve než budeme pokračovat, ujasněme si, že následující ter­míny jsou synonymní:
Vyšší Já, anděl Vyššího Já, vyšší vědomí a duch. To všechno jsou výrazy pro vaše pravé vlastní Já. Jsou zaměnitelné. Když jsme si ted všechno vysvětlili, pro jasnost a stručnost budu nadále používat výrazu duch, bude-li řeč o vašem vlastním Já. Pamatujte si však, že váš duch není ani synonymní, ani totožný s vaší duší. „Duch“ a „duše“ jsou dva rozdílné termíny, po­pisující dvě rozdílné části „svaté Trojice“ vašeho Já.

Kdysi dávno jsme byli čistými duchy. Duch existoval ve vyšší dimenzi, jíž se ted' říká „nebesa“, kde nebyly (a nejsou) nemoci, stárnutí, vraždy, krádeže, závist, násilí nebo cokoliv jiného negativní nebo nešťastné „povahy“ a kde nebyl ani čas - s tělem v každém směru shodným s fyzickým tělem, avšak s tím rozdílem, že bylo zformo­váno z jemnější substance. V každém směru, až na jisté rozdíly, které se vztahují k jednotlivým tělesným orgánům a nad kterými se prozatím nemusíte pozastavovat. Vzhledově bylo stejné. Právě tolik nyní potřebujete vědět.
Stvořitelé se rozhodli, že vytvoří ne­konečné ziliony - množství mnohonásobně větší, než kolik je zrnek písku na této planetě - nekonečné ziliony zhuštěných fy­zických dimenzí hmoty (všechny s vlastní sluneční soustavou), a pojmenovali je Nebeské ráje. Nebeské ráje byly přejmenovány na Zemi až po jejich „pádu“, což bylo způsobeno nerespektováním jis­tých neměnných zákonů Matky přírody té které planety. Před tímto prohřeškem neexistoval čas, protože čas nebyl ani ve vyšší astrální dimenzi „nebes“. Planeta měla dvě slunce, proto na její tváři ne­existovala temnota a čas nemohl být měřen. A Země se neotáčela, takže neměla žádnou gravitaci.
Díky vzácnému daru svobodné vůle si můžete vybrat a rozhodnout se, tak jako ostatní duchové, zda budete existovat částečně na této planetě, v tomto zrcadlovém odrazu dimenze vyšších nebes, a částečně v samotné vyšší dimenzi (což je skutečný svět), a zda tak, obrazně řečeno, budete mít jednu nohu na „nebesích“ a druhou v „nebeském ráji“, kterému se teď říká Země. Ostatní duchové si takto nevybrali, a zůstali dokonce ještě i teď anděly. Aby se tato duální existence mohla uskutečnit, vytvořili jste ve své (duševní) představě fyzické materiální tělo a své astrální tělo využíváte jako dopravního prostředku pro okružní jízdy mezi obě­ma dimenzemi.
Toto originální fyzické tělo se naneštěstí v následných inkarna­cích (znovuzrozeních) tisícinásobně (v některých případech dokonce víc než miliónkrát) duplikovalo do těla z masa a kostí, a to na základě „svobodomyslné“ neposlušnosti zákona vesmíru. Váš duch narouboval sám sebe, zrodil nebo vytvořil tento origi­nální materiál, fyzické tělo, v imitaci aktu našeho stvořitele, který dal v tomto solárním systému vzniknout nebeskému ráji (a neko­nečnému množství jiných), jemuž se později říkalo Země. Protože to byl fyzický, materiální svět hmoty, zrcadlový odraz „nebes“ (vyšší dimenze), váš duch potřeboval materiální, fyzické tělo z ma­sa a kostí, aby mohl okusit požitky, kterým se v současnosti říká pět smyslů: chuť, hmat, čich, zrak a sluch.
Aby mohla zůstat „jedna noha na Zemi a druhá na nebesích“, bylo na začátku vlastně šest, ne pět nezbytných smyslů. Už jste sly­šeli někoho poznamenat, že „ten (ta) musí mít šestý smysl?“ Dříve než přistoupíme k definici nepostižitelného šestého smyslu, vyzkoušejme lexigramový kód. Jak už jsme si pověděli dříve, Ježíš strávil část svých osmnácti „ztracených let“, které byly odstraněny z křesťanských spisů, s essenskými (náboženská sekta nebo bratr­stvo v Palestině, která dosáhla největšího rozkvětu asi dvě stě let před smrtí a sto let po smrti Kristově.

Slovo ESSE­NES (essenští) obsahuje písmena slova SENSES (smysly). Spirála myšlenky, vyprovokovaná lexigramem, se může stát impulsem a ve vaší mysli vzklíčí otázka. Oplývali essenští všemi šesti smys­ly? Nebylo jedním z kouzel, která naučili tesaře z Nazaretu, jak znovu získat, utvrdit a použít šestý smysl? Můžete si představit svůj šestý smysl jako „dobrou schopnost“ pamatovat si a tím pádem si uvědomit, že můžete cestovat sem a tam mezi dvěma dimenzemi nebes a Země, kolikrát se vám za­chce, kdy se vám zachce, někdy používat své fyzické tělo, někdy astrální tělo a někdy obě zároveň, to záleží na požadavcích určité cesty. A vzpomeňte si na lekci numerologie o čísle 6 (jako v šes­tém smyslu), které je číslem Venuše a lásky. Zářivý krystal šestého smyslu se odráží v mnoha jiných hladi­nách, jako je lidská aura, vize Třetího oka (váš kontakt s Vyšším královstvím), telepatie, psychometrie, mimořádné smyslové vní­mání, jasnovidectví, citlivost, intuice atd. Avšak povšechně je šestý smysl zamlžen miliony let starou ztrátou paměti mysli a duše, což způsobilo zkrat nebo přerušení v komunikaci s vaším duchem.

Duchové, kteří se rozhodli vytvořit a dočasně obývat těla z ma­sa a kostí, aby mohli prožít radosti smyslů na úkor ztráty šestého smyslu, navíc ztratili spojení se svou myslí a duší, a v důsledku to­ho přišli o kontrolu jak nad fyzickým, tak nad astrálním tělem, která obě kdysi tak božsky ovládali s moudrostí lásky a světla. Pře­rušili tak komunikaci mezi světem, kde přebývá duch, a mezi světem hmoty, kde přebývá fyzické tělo se svou vyzkoušenou „ves­mírnou lodí“ astrálního těla.
Kdyby mysl a duše ještě jednou komunikovaly s duchem, fun­govaly by jako prostředníci.
Nakonec se duše a mysl natolik zamotaly do náhražkových ra­dostí pěti fyzických smyslů, které zakoušely pomocí materiálního těla, že už si ani nepamatovaly, že jejich astrální tělo vlastnilo šes­tý smysl, který jim zaručoval zpáteční lístek na cestu mezi „nebesy“ a „Zemí“ bez časového omezení. Podobně zapomenuta byla skutečná a aktuální přítomnost du­cha; živoucí komunikace s ním nebo s ní byla přerušena. Máme tu další odhalující lexigram k povzbuzení vašich myšlenek: slovo COMMUNICATION (spojení, sdělení) obsahuje slovo COMMU­NION (kontakt, svaté přijímání) a obě slova dále obsahují UNION (spojení, svazek). Na rozdíl od původního záměru být „jednou nohou na nebesích a druhou nohou na Zemi“ byly obě „nohy“ (symbolicky) pevně zapuštěny do Země. Cesty, které pozemšťané podnikají mezi touto a jinými úrovněmi, se v současné době usku­tečňují pomocí nebezpečně zrádných halucinogenních drog, v transu nebo ve spánku. Žádná z těchto cest není uspokojivá, pro­tože ji následuje duchovní zapomnění, jelikož astrální zážitky, kterým říkáme sny, jsou zdeformovány „kódovacím zařízením“ v mozku, velmi podobným tomu na prezidentském telefonu. Neby­lo by asi moc zábavné navštívit Evropu a nic si nepamatovat, až se vrátíte zpět. Právě tak si nemůžete donést zpátky ze svých astrálních výletů ani pohlednice, ani fotky, ani suvenýry. Možná příležitostně noční děs, ale to je sotva ideální.
Avšak beze spánku by fyzické tělo zemřelo. Je těmito mlhavý­mi astrálními cestami do „nebeského domova“ doslova drženo při životě, plněno pohonem a osvěžováno. Ne všechny cesty však vedou do vyšší dimenze vašeho ducha. Některé jdou do různých úrovní vědomí. Mohli byste to nazvat cestováním v čase, protože vaše astrální tělo je dopraveno na své stříbrné šňůře k zážitkům mi­nulých, přítomných a budoucích inkarnací, ke znovuzrozením, kte­rá existují současně v relativitě času a prostoru. Takovéto cesty jsou pramenem záblesků, při nichž každý opakovaně cítí, že „toto se už někdy stalo“. Minulý čtvrtek jste mohli ve spánku navštívit příští pátek.
Naneštěstí za každý návrat do tohoto světa zaplatí fyzické tělo velkou daň, kvůli nedostatečné komunikaci s vaším Vyšším Já. V důsledku toho potřebuje vaše tělo znovu nabít baterie zhruba každých dvacet čtyři hodin. Avšak ani toto periodické dobíjení, které probíhá ve spánku, nemůže zadržet postupný tělesný úpadek, který nastává díky fyzické a mentální gravitaci. Ovládnutím men­tálního faktoru však můžeme převzít kontrolu nad fyzickým. O „gravitaci“ si povíme více o něco později. Její pochopení je vel­mi důležité pro ty, kteří se rozhodli žít a ne umřít. Ještě se k tomu vrátíme.
Konečně, lidské tělo je energetický systém. Každý se může na­učit rozložit a opět složit lidskou formu dokonalým porozuměním povaze těla - a tou je světlo. I když za současného stavu zapomnění svých božských schopnosti používáte pouze astrální tělo k cestám do vyšších dimenzí a do jiných rovin minulosti, přítomnosti a bu­doucnosti, je možné cestovat sem a tam astrálním, fyzickým či oběma těly zároveň, jakmile jste se tomu jednou naučili. Metafyzik Analee Skarin napsal, že „smrt si můžeme představit jako po­chmurné postranní dveře do jiných světů, avšak existuje velký hlavní vchod pro ty, kteří překonají gravitaci“. Dveře mezi vyšší di­menzí „nebe“ a Zemí se mohou otevřít dokořán oběma směry pro nesmrtelné, kteří pochopí svůj potenciál pro věčný život.
Takže je to logické? Avšak nejdříve musíte být přesvědčeni, že je to dosažitelné a že nesmrtelný život máte ve svých rukou. Pouze jste zapomněli, že tuto možnost máte.
Fyzická smrt je nepřirozená. Není to ani bezplatný výlet na ne­besa, jak vás většina náboženství přesvědčuje, protože po ní následuje opakované znovuzrození do těla z masa a kostí, dokud nebudete natolik osvícení, abyste pochopili pravdu. „Hledejte prav­du a ona vás osvobodí." Tato rada od avatara-adepta Ježíše může být opakována donekonečna. Lidé v jeho době nemohli pochopit celou pravdu díky stadiu vývoje, v němž se nacházeli, takže bylo nezbytné předat jim moudrost formou podobenství. Mnohá mají formu mystických hádanek.
Věčný život je přirozený. Pravda, která vždycky existovala, existuje i nyní a bude existovat navždy. Jste a vždycky jste s ní byli v souladu, ale jste naprogramovaní, abyste uvěřili, že s ní v harmo­nii nejste, a toto chybné přesvědčení způsobuje, že postupně ničíte svoje tělo, to tělo, které zamýšlelo přežít tak dlouho, jak dlouho bude existovat sama Země. Rozdíl mezi lidmi -- například mezi smrtelnými a nesmrtelný­mi - je v tom, o čem přemýšlí. Jakékoliv myšlenky a nápady, které máte na mysli, mají moc vyvolat přímé změny ve vašem or­ganismu. Tělo bezvýhradně akceptuje nápady a myšlenky vaší mysli. To, o čem ze zvyku přemítáte, se proto stává dominantní si­lou a má největší moc kontrolovat vaše tělo.
O čem lidé ze zvyku nejvíc přemýšlejí, hned po jistém iluzorním chronologickém čísle zvaném „věk“, je smrt. A tak tělo poslechne, onemocní a zemře.
Ti z vás, kteří berou mé poznámky o fyzické nesmrtelnosti váž­ně, by se mohli ptát, jak to ovlivňuje zákon karmy? Vynikající otázka.
Ať už se rozhodnete, že svému současnému tělu dovolíte žít ne­bo zemřít, nemůžete uniknout zákonu karmy, ale nezapomeňte, že prožíváte jak karmické odměny, tak karmické tresty. Také si pama­tujte, že existují způsoby, jak potrestání zmírnit či dokonce negovat. Pokud si zvolíte věčný život ve svém současném těle, neodstra­ní to vliv vaší karmy. Avšak budete ji přesto splácet, takže nic se nezmění, s výjimkou vlastního aktu volby nezemřu, kdy pochope­ní, že smrt není nezbytná, bude negovat velké množství nepříjemné karmy z minulých životů.
Většina překladů použije slovo ráj místo „ne­besa“ avšak Ježíš užil výraz druhý. Nikdy jsem nedůvěřovala slovu PARADISE (RÁJ), protože obsahuje slova RAPE (ZNÁSILNĚNÍ) a DIE (Zemřít) (avšak také ARISE POVSTAT), zatímco HEAVEN (NEBESA) se lexigramuje na NAVEN {PŘÍSTAV, ÚTOČIŠTĚ) a EVE (EVA), což má svůj důvod, a také EVEN (VYROVNA­NÝ), a nebesa jsou místo, kde je všechno
Je jistě správné předpokládat, že každý, kdo se odváží čelit přátelům, příbuzným a dnešnímu světu výřečností, bezostyšnou a sebejistou vírou ve fyzickou nesmrtelnost, nehledě na všechno to všeobecně rozšířené naprogramování opačným směrem, demonstruje tím akt víry stejné karmické hodnoty, jakou prokázal onen muž, jenž byl ukřižován s Ježíšem. Nebezpečí vytvoření nové negativní karmy (proměnou v padlé­ho anděla) je vždy přítomno jak pro muže, tak pro ženu, kteří (opět) zvolili nesmrtelnost. Tak tomu bylo i tehdy, když si duch původně vybral, že částečně stráví čas ve fyzickém těle z masa a kostí. Od té doby se nic nezměnilo, s výjimkou toho, že zvolením věčného života má člověk zase čistý štít a novou příležitost se rozhodnout, že si nevytvoří novou negativní karmu.
Zeptejte se sami sebe: Není člověk náchylnější vytvořit si novou negativní karmu, když stále ještě trpí (on nebo ona) spirituální ztrá­tou paměti (amnézií), co se minulých životů týká (že si nemůže vzpomenout, jaký přestupek či hřích způsobil současný „nedosta­tek štěstí“) a nemůže sám v sobě vzbudit zájem o mlhavou, nejasnou a nejistou budoucí inkarnaci (znovuzrození), jestliže sou­časné negativní činy musí být odčiněny a vyváženy? Nezaujme takový člověk spíše postoj „koho to zajímá?“
Nicméně když člověk dokázal velkým aktem víry uvěřit ve fy­zickou nesmrtelnost a její uskutečnění, je si vědom, že je nyní pod zákonem „okamžité“ karmy a že karmické váhy budou vyváženy ne v nějakém mlhavém budoucím životě, ale v tomto současném a pokračujícím životě, s totální pamětí karmické odplaty, která se uplatňuje vůči tomuto současnému, konkrétnímu tělu z masa a kos­tí. Neměl by takový člověk daleko menší sklony k vytvoření nové negativní karmy a nebyl by mnohem ochotnější opravdově se po­kusit o vytvoření nové pozitivní karmy? Příliš mnoho knih o zákonu karmy zapomíná učit, že existuje jak pozitivní, tak nega­tivní karmická příčina a důsledek.
Když si tedy fyzickou nesmrtelnost zvolí a dosáhne jí více a více pozemšťanů, negativní chování, způsobující, že je Země nešťastná, nakonec postupně vymizí. Znečišťování planety přestane, pokud ti, kteří jsou za to zodpovědní, se stanou nesmrtelnými a uvědomí si, že právě oni a nikoli „budoucí generace“ zdědí Zemi zpustoše­nou nukleárním šílenstvím a dalšími formami destrukce životního prostředí.
Bojíme se kyselého deště a děr v ozónové vrstvě Země, živočiš­ným druhům hrozí vymření a děje se mnoho aktů násilí a krutosti vůči matce Zemi a jejím stvořením. Přitom víra, že smrt je nevy­hnutelná a že je mimo kontrolu individua, je pořád největším zabijákem ze všech. Je to víra, že „Bůh“ je tam kdesi nahoře, ale ne na Zemi a ne uvnitř fyzického těla. Naštěstí je tato víra postup­ně nahrazována úsvitem vědomí, že každý muž a každá žena je Bohem svého vlastního těla. Nesmrtelní mají jasně největší moti­vaci, pokud jde o ekologii, rozumnost v politice, technologii, která pomáhá, ale nezabíjí, a všeobecnou prosperitu.
Nesmrtelným lidem také náleží všechen pozemský čas, který potřebují k dokonalému zvládnutí umění technik čištění těla, včetně mistrovského ovládání stravovacích návyků a spánku s vědomým pamatováním si astrálních prožitků. Co myslím mistrovským ovládáním stravovacích návyků, je vysvětleno ve 4. kapitole. Ne­správné stravování a nedostatečná kontrola spánku jsou překážky k úplnému uvědomění. Mnoho lidí nemá žádnou touhu přemoci smrt a žít navěky, pro­tože si představují, že budou žít v nemocných a zestárlých tělech, avšak to je v přímém protikladu s opravdovým významem fyzické nesmrtelnosti.
Vaše tělo bylo s pýchou a hrdostí navrženo vaším duchem, při­čemž tělo vašeho ducha bylo s pýchou a hrdostí navrženo vašimi stvořiteli, aby bylo věčné. Vaše tělo z masa a kostí je samoregulu­jící se elektromagnetická baterie, navždy schopná být znovu nabíjena energií, neustále se zlepšující a přetvářející se k dokona­losti pomocí procesu regenerace buněk. A toto všechno začíná ve vaší mysli.

Procesem regenerace buněk můžete dosáhnout bud'
a) prevence stárnutí, nebo
b) zvrácení procesu stárnutí, je-li to nezbytné, a oprostit tak svoje tělo od všech nemocí a nedokonalostí. Nevzhlí­žejte k medicíně. Obraťte se k sobě. „Doktore, můžeš léčit sám sebe.“ Rozhodnutí je vaše a jenom vaše, ať je vám podle iluzorní­ho chronologického měření osmnáct nebo osmdesát. Je-li vám osmnáct, musíte se naučit, jak stárnutí předcházet, aby byla pora­žena nemoc a smrt. Jste-li osmdesátnici, je pro vás nezbytné, abyste se naučili, jak stárnutí zvrátit, abyste přemohli nemoc a smrt. Toto jsou dva póly stejného kouzla.
Tato věčná, potlačená a dlouho pohřbená pravda říká, že může­te existovat ve svém současném těle a postupně ho vylepšovat po tolik staletí nebo věků, jak je vám libo, až donekonečna nebo navždy, aby jeho vzhled byl zdravý, mladistvý a aby plně fungovalo. Můžete vypadat, a vlastně být, jakéhokoliv chronologického „věku“, který je založen pouze na lidském konceptu impotentních „čísel“. Jak si budete přát.
Někteří mistři, avataři a adepti, kteří se stali fyzicky nesmrtelnými, si schválně vybrali, aby v současné „představě“ iluzorního chronologického věku vypadali a byli - na libovolně krátkou nebo dlouhou dobu - čtyřicetiletí, padesátiletí nebo šedesátiletí, aby jim ostatní, kteří jsou stále ještě smrtelní, uvěřili, že jsou hodni respektu a mohou úspěšně učit. (Je těžké vlastnit několik doktorátů a diplomů a vypadat na dvacet nebo tři­cet.) Nicméně v konečném důsledku si každý nový nesmrtelný muž nebo žena mohou zvolit, aby vypadali a byli v jakémkoliv chronologickém „věku“, který každý z nich individuálně považu­je za ideální, a „čas" od „času“ měnili čísla podle okolností. Tak trochu se to podobá volbě programu na vaší automatické pračce naprogramujete si ji podle toho, co vyhovuje vašim současným potřebám.

Ať už tomu chcete uvěřit či nikoliv (já tomu věřím, protože k to­mu mám bezvadný důvod), je mezi vámi už mnoho těch, kteří nesmrtelní jsou. Ale než se jimi stali, nebyli jiní než vy nebo já. Ří­kají mi, že jedním z problémů dosažení věčného života ve stejném fyzickém těle (v situaci, kdy milióny smrtelníků nebyly ještě osví­ceny), je problém programování chronologického věku.
Tito avataři a adepti jsou proto nuceni předstírat, že „zemřeli“ v nějakém chronologickém věku, neboť to současná doba „vyžadu­je". Očekává se od nich, že nepřekročí předpokládanou „délku života“. On nebo ona prostě zmizí a jsou považováni za mrtvé, za­tímco tělo se nikdy nenajde nebo nikdy nedojde k jeho identifikaci. Potom se avatar objeví v jiné části světa s novou totožností, s no­vým datem narození a novými přáteli (jinými avatary), aby potvrdili falešné datum narození, bude-li to potřeba. Říkají, že je to opravdu trochu otrava, a já chápu proč. Bude to mnohem jednoduš­ší, až se nesmrtelnost uchytí.
Jenom si představte, co se stane, když opravdový adept (nesmr­telný) odpoví někomu, kdo se ho zeptá na jeho (nebo její) věk: „Je mi šest set let a táhne mi na sedm set, jak počítáte svým chybným pozemským časem.“ Nebo dva tisíce a táhne mu na tři tisíce, což se může stát. Co se bude dít dál, to záleží na konkrétním historic­kém období. V jisté době by taková osoba byla zařazena mezi černokněžníky nebo čarodějnice a upálena na hranici. Později by taková odpověď uvrhla avatara jako nepříčetného do ústavu pro choromyslné. A dnes, ve věku Vodnáře? Inu, získáváme půdu.
Mimochodem, věděli jste, že mezi mnoha „zločinnými“ žena­mi (a několika muži), které byly obviněny a usvědčeny během hanebného pálení čarodějnic v Salemu a na jiných místech větši­nou katolickou církví, vysoké procento rozsudků zahrnovalo „zločin“ nestárnutí? Mnoho čarodějnic zmizelo v plamenech je­nom z prostého důvodu, že vypadaly a jednaly jako o mnoho desítek let mladší lidé, než naznačovala jejich data narození, jak jejich sousedé pod přísahou dosvědčili. Je to velmi zajímavý kus historie, který nás silně vede k závěru, že mnohé z těchto „čaroděj­nic" byly nesmrtelné.
Není divu, že tajné vědomosti o zastavení stárnutí a fyzické ne­smrtelnosti byly v tomto období pohřbeny ještě hlouběji. Většina osvícených, kteří neměli finanční prostředky na to, aby se objevili někde v Evropě s novou totožností, si nakonec zvolila neradostnou cestu stárnutí a smrti, než aby byli přivázáni ke kůlu na hranici, kde by jejich těla strávil oheň. To je jedna z nejbolestnějších smrtí, ja­ké si dovedeme představit. Ubohá Johanka z Arku byla proměněna v lidskou pochodeň jednoduše proto, že se čestně přiznala ke svým schopnostem jasnoslyšení. Dokonce i dnes vám „slyšení hlasů“ může přivodit pochybnosti, jestli jste při smyslech, pokud jste ne­opatrní při výběru lidí, kterým se s tím svěříte. Pst! Mlčení je za jistých okolností opravdu zlato.
Před dvěma nebo třemi pozemskými roky měla L.Goodmanová interview s reportérem denverských novin, jenž byl Kozoroh. Článek, který o ni pojednával, uzavřel slovy: „Goodma­nová byla tázána na svoje stáří, ale odmítla odpovědět s vysvětlením, že jakákoliv diskuse o chronologickém věku je proti jejímu spiri­tuálnímu přesvědčení. Nicméně se pod tlakem nakonec přiznala, že je jí čtyři sta let.“

I bez upalováni a psychiatrických zařízení však dnešní avataři pořád ještě musí „umírat“ a začínat od začátku s novým jménem a novou totožností někde jinde, po „přijatelné době“, ve stejném tě­le a provázeni klamem podivně podobným praktikám vládního programu na ochranu svědků. Tato informace, která mi byla předána, vám jednoho dne může velmi pomoci. Nemůžete posuzovat nesmrtelného avatara nebo guru ženského pohlaví podle jejího mateřství. Otěhotnět a porodit dítě je pro ženu přirozené a možné, i když je podle pozemského času stará několik stovek let. Karma menstruace nemá nic společného s těhotenstvím, dokonce ani v tomto nedokonale fyzickém těle. Jednoho dne medi­cína tuto pravdu objeví. Vlastně ji už objevila. Avšak lékaři tomu zatím ještě pořád nevěří, a nejsou proto připraveni takové zjištění zveřejnit. Děvčátka stará devět, deset, jedenáct let chronologicky měřeného věku během minulého desetiletí otěhotněla a porodila děti ještě předtím, než dostala svoje první měsíčky. Je to lékařsky potvrzený fakt. Vzpo­meňte si na zákon polarity. Když někdo může počít a porodit dítě ještě předtím, než začne menstruovat, může dokázat to stejné i po­té, kdy menstruace už skončila. Sára to dokázala. Abraham tomu také nechtěl věřit, ale nakonec musel, protože to viděl na vlastní oči. Je mnoho takových zázraků, které čekají za rohem jako meteo­ry, aby vás ve věku Vodnáře překvapily.
Až se uchytí astrobiolo­gická antikoncepce, lékařská věda bude nucena se znovu zamyslet nad ,;babskými řečmi“, týkajícími se souvislostí mezi menstru­ačním cyklem žen a početím. Dr. Jonáš z České republiky už totiž podrobným výzkumem ve spolupráci s tisíci žen dokázal, že někte­ré z nich mohou počít pouze během menstruace. Co se týče porodů poté, kdy menstruace už skončila (kdy se starověká karma vyváži­la), jsou mnohem běžnější, než si většina lidí uvědomuje. Záznamy, že ženy rodí ve věku mezi padesáti a šedesáti lety, jsou dostupné vlastně už z průběhu celého minulého století. Když se to stane dnes, zmatená medicína mluví o „dětech menopauzy“. Moje varování, týkající se toho všeho, je přátelské, ne zlomyslné.

Mnoho odpíračů vojenské služby z důvodů svědomí se v šede­sátých letech rozhodlo k přivlastnění si jména, totožnosti, rodného listu, školních záznamů atd. existující osoby, smrtelníka, který se již podrobil smrti, a používali identitu tohoto mrtvého člověka. Taj­ní agenti CIA a KGB jsou známí tím, že čas od času dělají totéž. Shodná procedura je příležitostně volena některými avatary a guru, kteří potřebují z důvodů už vysvětlených novou totožnost. Tudíž znáte dobře svého moudrého přítele, který vás zasvěcuje do různých idejí a ideálů nového věku? Nezapomínejte na biblické va­rování, že můžete „nevědomky hostit anděly“.
Vzpomeňte si, co bylo napsáno v kapitole „Guru, duchové a ava­taři“o adeptovi známém jako St. Germain (nebo hrabě de St. Germain), který byl podle metafyziků vysoké důvěryhodnosti také Shakespearem, Francisem Baconem a Isaacem Newtonem. Můžete se divit, jak je to možné, vždyť všichni tři muži žili ve stejném histo­rickém období. Pamatujete si, co jsem řekla před několika stranami o předmětu dělení (roubování)? Řekla jsem, že vědecké a nedobro­volné dělení (roubování) smrtelníků je extrémně negativním výzkumem, ale že duch osvíceného avatara může - stejně jako „na začátku“ - sám nebo samu sebe rozdělit z různých kosmických pří­čin spirituálního záměru. Proto adept, který se stal zcela osvíceným nesmrtelníkem, může „zastínit“ více než jedno tělo z masa a kostí (nebo fyzickou totožnost) současně, s adeptovým duchem, dohlížejí­cím a kontrolujícím několik materiálních těl ve stejné době. Toho může být dosaženo zabráním těla narozeného obvyklým pozemským způsobem - nebo vytvořením fyzického těla z éteru. Duch, mysl a duše takto být vytvořeny nemohou, ale tělo z masa a kostí, vyba­vené mozkem a všemi nezbytnými fyzickými součástmi, tímto způsobem stvořit lze, pod vedením jeho nebo její nadosobnosti (Vyššího Já) - „loutkáře,“ který tahá za provázky několika „loutek“ zároveň.

Vraťme se k problému naprogramovaných představ chronolo­gického věku, které jsou konfrontovány s nesmrtelnými existujícími i nesmrtelnými budoucími. Všimněte si, že slova dospělý a dospí­vající nejsou synonyma pro věk a stárnutí. To první je pro lidské tělo nezbytné a toužebné, to druhé není ani nezbytné, ani toužebně očekávané.
Co způsobuje proces, kterému říkáme stárnutí? Byli jste chybně naprogramováni, abyste věřili, že je to způsobeno chronologickým počítáním, kolik „máte let“ - což je „součet vašich narozenin“. Není to pravda. Toto naprogramování computeru vašeho mozku postupně způ­sobilo, že člověk sestavil nepřesný kalendář, odpovídající iluzi času. Čas jsou přísní „bohové“, kteří jsou vinni, že lidské tělo stárne. Zase poukazujeme na negativní fenomén stárnutí, ne dospí­vání. K tomu, aby tělo dospělo, je zapotřebí osmnáct až dvacet jedna roků.
Používání času a kalendáře jako měřítka stárnutí je stejné, jako kdyby se člověku tvrdilo, že stárne proto, že viděl nebo „prožil“ to­lik a tolik východů a západů slunce. Jak může být něco tak zjevně nepravdivého akceptováno? Proč kladu tuto otázku? Protože znám odpověď. Posthypnotické doporučení a staletí chybného programo­vání. Co se stane, když zpozorujete nebo „prožijete“ dva nebo tři západy a východy slunce, nebo když jich vidíte tisíce? Nic. Vůbec nic. Nepoznamenají vaše tělo ani v nejmenším.