SVOBODNÝ ČLOVĚK

Těší se ze svého stavu za jakýchkoliv okolností.
Žije ze dne na den naprosto spokojen s čímkoliv, co se v danou chvíli objeví.
Není spoután předsudky.
Nežene se za „svými“ touhami, ani je nepotlačuje.
Když je smyslové potěšení, užije si jej, pokud není, nevyhledává je.
Netrpí pocity viny, protože ví, že vše probíhá podle kosmického scénáře
– VŠE JE TAK, JAK MÁ BÝT.
Nestará se o hmotné potěšení ani duchovní osvícení.
Nevyhledává samotu ani společnost
– přijímá jakýkoliv formu bytí, která se zrovna nabízí.
Žije v tomto světě, jakoby v něm nebyl
a hraje vědomě svou přidělenou roli, jak nejlépe umí.
Představy, očekávání a cíle zahodil do koše,
přítomný okamžik je pro něj to pravé dobrodružství.
Necítí se osamělý, protože cítí jednotu s celým Vesmírem – on je Vesmír.
Nehodnotí, nekritizuje a ostatní nechává najít si „své“ štěstí.
Nemluví Vesmíru do jeho práce, nechává věci, ať se stanou.
Co nepřijde, neschází a vše, co přijde, je bezpodmínečně přijato.
Cokoliv se děje, je pozorováno.
Pokud je potřeba akce, provede ji spontánně tak, jak to cítí
– podle přirozenosti.
Je trvale ponořen v kosmickém proudu, a tak spojen se Zdrojem.
Ví, že není co hledat, protože vše je Vědomím, kterým je ON sám.
Ukončil hektické pobíhání za iluzorní slávou, kariérou a úspěchy,
a užívá si toho, co zrovna JE.
Žije svobodně bez omezení mysli.
Řeší všechny situace mimořádně hladce, s elegancí a zručností.
Každodenní život je pro něj to „nejvyšší“ mystérium.
A pokud by měl někdy potřebu se „najít“,
najde se ve způsobu, jakým fakticky probíhá každý okamžik.