Aktuálně

Váš nákupní košík:

MATRIX-NEO :: Království myšlenek

Zde jsou pravidelně přidávány nové příspěvky, které si můžete přečíst a vytisknout.


NIC SI NEBER OSOBNĚ

Když jsi zklamán nebo ses urazil, myslíš si, že se to děje tobě.
Každá touha a přání ještě tuto iluzi posilují
– že jsi osobnost, existuješ v těle, tělo jsi ty a tvé jméno tě reprezentuje.
Máš pocit, že jsi oddělený od světa a druhých lidí, že jsi to ty, kdo jedná a rozhoduje.
Kolikrát za den řekneš slovo „já“?
Tento iluzorní pocit oddělení se a víra v sebe, jako jedince,  
je zdrojem všeho utrpení, které zažíváš.
Všimni si, že ti, co mají ego velmi pevné, zažívají silné emoce
a potřebují neustálou interakci se svým okolím, neustálé sebepotvrzování.
Jenže tělo se mění, tvé jméno můžeš také změnit, i pohlaví se dá změnit,
ale TY – věčný svědek toho všeho, zůstáváš neměnný.
Když něco jednou je a podruhé není, nemůžeš to být TY.
TY jsi tu pořád – ne v popředí, ale v pozadí toho všeho.
Nejsi nic pevného, můžeš TO nazvat vnímáním nebo pozorováním.
Všechno, co vnímáš tam „venku“, i tvé tělo, myšlenky a emoce, tím nejsi.
Jsi NIKDO a přece máš pocit, že se účastníš života.
Když jdeš spát, celý svět zmizí v oceánu Vědomí ...

Číst celý článek

PROTOŽE...

…a protože Život je jeden velký tobogán a svět kolem tebe se točí, jak na kolotoči,
vše se mění a nic z toho si na věky nemůžeš podržet,
nezbývá než smířit se s začátkem i koncem toho, s čím se potkáváš.
Vše, co začíná, má v sobě i nádech konce, v tom je zachována genialita Života,
neustálé změny a proudění času.
Tak sen fyzické reality hraje se sebou malou rošádu,
vše se prolíná a zároveň mizí v koridoru Nepoznatelna.
Cesta Srdce může být tou skromnou odměnou, letmý pohled, kudy putovala „tvá“ energie.
Vše protéká skrze otevřenou dlaň a TY stojíš s otevřenou náručí
a necháváš Svět k sobě přijít v takové podobě, kterou na sebe TADY a TEĎ navléká.
Hraješ tuto hru s uvědoměním herce a s moudrostí hosta
pozvaného k ochutnání všeho, co se nabízí.
Mezi stoly se pohybuješ lehce, vždy jen trochu ochutnáš a jdeš dál.
Na všech stolech se servírují různé věci, rozmanité vztahy, situace a zkušenosti,
ale všechny jsou spojeny jakousi neviditelnou nití – Láskou.
Ta drží a podpírá svět, když se zrovna naklání v nevlídném počasí špatných ...

Číst celý článek

DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ

Nejsi tady ty a ti ostatní – je tu jen množství různých objektů,
kterými prostupuje Vědomí.
Vědomí (Bůh) vytvořilo všechny objekty, hraje všechny role
a zároveň zakouší odpovídající následky.
Ve vesmírné výrobně kostýmů si zapůjčilo pro každou roli odpovídající tělo s vlastnostmi,
které zajistí dokonalé ztvárnění předepsané role stejně,
jako když si herec na sebe navlékne divadelní kostým určený
pro roli sedláka, princezny nebo řidiče.
Proto „tvé“ tělo a „tvé“ vlastnosti jsou takové, jaké jsou,
aby dokonale zajistily ztvárnění role podle kosmického scénáře.
Vědomí – Bůh – Tao….se poté nastěhovalo do všech objektů – těl a „hýbe“ s nimi tak,
aby se divadelní představení jménem Život odvíjelo podle toho, jak má.
A aby to byla opravdu zajímavá hra se všemi možnými situacemi, událostmi,
emocemi a myšlenkami, tak Vědomí záměrně na sebe zapomnělo
a úplně se ztotožnilo s rolí stejně, jako když herec zapomene na sebe
a „propadne“ se do role, kterou hraje.
Proto i TY - Vědomí si myslíš, že jsi tělem, jménem a pocitem já,
který automaticky při ztotožnění vznikne.
Vědomí – TY ve své pravé podstatě tak zapomnělo, ...

Číst celý článek

NEMUSÍŠ SE OBÁVAT

Všechny prožitky jsou bezpečné, nemusíš se jich obávat.
Vznikají v prostředí, plují prostředím a mizí v prostředí.
Putují tebou, tak jako vlny oceánem.
Nemají pevný tvar, jsou to jen poryvy větru, ne vítr samotný.
Nemusíš je vnímat jako hrozby, můžeš se při nich uvolnit.
Oceán si také z vln „hlavu“ nedělá, protože „ví“, že je oceánem, ne vlnou.
Nechá vlny přirozeně ve svém prostředí si hrát, nebrání jim v tom.
Vlny vznikají a zanikají na pozadí věčného oceánu stejně, jako pocity, emoce a prožitky.
Pokud budeš bdělý k tomu, co zrovna v TOBĚ vyvstává, není potřeba žádné obrany.
Všechny prožitky jsou bezpečné, není důvod se před nimi chránit
nebo se dostávat do nějaké kontrakce a ztuhnutí.
Můžeš se uvolnit, jsi oceánem,
který nemusí budovat žádnou obranu proti tomu, co jím proplouvá.
Pokud nebudeš odporovat vnitřním i vnějším zkušenostem
a necháš je být tím, čím jsou bez jakéhokoliv komentáře a dalších dialogů,
nebudeš před nimi couvat nebo utíkat.
Necháš je plout tam, kam chtějí.
Odměnou ti bude uklidnění v rozbouřených vodách každodenního života.



Číst celý článek

KLID V BOUŘI

Pokud utíkáš před tím, co zrovna cítíš, zastav se a přijmi to.
Přijmi to, jak se TEĎ zrovna cítíš.
Jaké emoce a pocity máš, když čteš tyto řádky?
Přijmi je, ať jsou jakékoliv.
Přijmi smutek, pokud jej máš, nebo přijmi zlost, když tebou lomcuje.
Přijmi i své nepřijímání, přijmi to, od čeho odvracíš zrak.
Žádné nepřijetí ještě nikdy nikomu nepomohlo, naopak, vše časem zesílilo.
Nejsi pštros, abys strkal hlavu kamsi před tím, co JE.
Jsi prostorem, kde se vše odehrává, nejsi emocí, která tebou putuje.
A věř, že to, co cítíš, MÁŠ zrovna cítit podle jakéhosi kosmického scénáře.
Nehledej v tom pravdu, příčiny se odstraní samy po tvém přijetí.
Měj odvahu a přijmi vše, co zrovna cítíš a nechej to v „tobě“ žít.
Neublíží ti to, neboj, jen se to naoko tak tváří.
Vzdej se tomu, stejně jako poražený voják kapituluje před silnějším protivníkem.
Časem, když nebudeš vzdorovat tomu, co zrovna cítíš, nastane úleva.
Staneš se paradoxně silnějším a z poraženého bude pomyslný „vítěz“.
Časem, když to přijmeš a „naučíš“ se s tím žít,
bude se prohlubovat odstup od bolestivých emocí.
Budou mít méně „potravy“, protože je přijmeš.
A ještě malé vysvětlení: ...

Číst celý článek