KDYŽ „TO“ ZKUSÍŠ …

Možná ti v dnešní uspěchané a chaotické době připadá rada,
abys přestal na chvíli tlačit do světa a byl v klidu,
„nerozumná“, bláznivá a esotericky zavánějící.
Možná máš po krk duchovních rad, meditací a různých doporučení
stát se světlem, duchovnějším, esoteričtějším, vibračně „up“ a tak dokonalejším.
I kdybys tohle vše popřel a hodil přes „palubu“,
když se na chvíli během dne zklidníš (rozuměj zastavíš) ve svém snažení něčeho dosáhnout, něco změnit nebo si vynutit, překvapivě zjistíš,
že se vše samo rovná, napravuje a zapadá dokonale do scénáře,
který se před tebou odvíjí.
Občasný ústup do role pozorovatele toho všeho tě povede ke hlubokému klidu.
Začneš si užívat sladké chvíle nic-nedělání,
kdy vnější svět chaosu a napětí necháš „tam venku“ a užíváš si své vlastní nehybnosti.
Nezpochybňuješ to, co ti život zrovna nabízí a přijímáš (neznamená se vším souhlasit) to,
co přichází ve vztazích, situacích a lidech jako to, co mělo být a má se stát.
Konečně se alespoň na chvíli uvolníš a uvědomíš si,
že k životu nepotřebuješ více informací, více fotek na sociálních sítí,
více zážitků a více mluvení.
Naopak, toužíš po těch chvilkách klidu, kdy jsi spokojený tak, jak jsi, s tím, co máš.
Není v tom nic tajemného ani čarodějného,
je to jen vyvážení popředí, vnějšího života plného nejistot a snažení.
Když to zkusíš, možná ti to i zachutná
a budeš postupně rozšiřovat tyto chvíle klidu, pozorování
a přijímání toho, co je zrovna TEĎ nabíledni.